U pocení se nesmíš potit.

NE.

Dementnější titulek mě opravdu nenapadl a to jsem o něm přemýšlel fakt dlouho. Asi tak 10 vteřin, abych se moc nezapotil. Vždy když se totiž hodně snažím a "tlačím na pilu", tak vymyslím víte co. Nápad musí přijít a potom není zpocený, upracovaný. Má v sobě lehkost něčeho, co jen tak letělo kolem. Hudební nápady jsou toho skvělým příkladem. Ten model je většinou hodně podobný. Objeví se nějaký nový producent, nebo kapela a vy si řeknete. Wow, co to je za magora? Co to hraje? Co to je za zvuky? To je skvělý. Příklady? Třeba Skrillex, Diplo, DJ Sneak a tahle parta, která ještě nedávno byla v undergroundu. Teď jsou chlapci nejžádanějšími producenty mezi pop hvězdami a jejich projekt Major Lazer má, jen tak mimochodem, jeden z největších hitů loňského roku. Leon On známe asi všichni.

A to je přesně ta chvíle, kdy se na scéně objeví supi, jak já jim říkám. Technicky zdatní, ale jinak neškodní, ne moc kreativní producenti, kteří by si taky chtěli trochu ukousnout z úspěchu, trochu se přiživit. Ale nemají odvahu jít na trh se svou vlastní kůží, nemají koule na to riskovat. Česky se jim celkem trefně říká PŘIZDISRÁČI :-) Ti, kteří neustále sedí ve studiu a kladou si pořád tu samou otázku. Jak udělám hit? Jak se proslavím? Jak vydělám prachy? A zkouší to, potí se a nikdy se jim to nepovede. Právě proto, že se potí. Nemají takovou odvahu, lehkost jako Diplo a spol. A to je v pořádku, nic proti nim. Každý nemůže být Messi :-) Teď nejnověji to zkouší třeba Sak Noel, Salvi & Sean Paul. Nebo David Guetta, ale to je jiná EURO kapitola :-) Ty songy nejsou stejné, není to vyloženě krádež, to ani omylem. Je to jen inspirace a to není špatně. Navíc se mi ten jejich song dokonce i líbí a myslím, že se při troše štěstí může dostat na playlisty rádií. Všechno co jen chci říct, je fakt, že jsou mi Ti, kteří ten tunel proráží jako první tak nějak sympatičtější. Myslím mnohem sympatičtější :-)